Drahomíra

Jméno patří do skupiny starých slovanských dvoučlenných jmen, jaká nosili členové panovnických rodů. První část odpovídá přídavnému jménu drahý, tedy milý, vzácný, cenný. Druhá část se opírá o slovo mír, které ve staré slovanštině znamenalo pokoj i dobrý řád světa. Dohromady se jméno vykládá jako ta, které je mír drahý, případně ta, jíž je drahý pokoj a soulad.

Vedle tohoto nejrozšířenějšího výkladu se u složek slovanských jmen připomíná i druhá možnost, totiž že člen mír odkazoval k slovu svět nebo velikost, podobně jako u jmen Vladimír či Jaromír. Rozdíl není podstatný, obě čtení míří ke stejné představě jména jako dobrého přání do života. Mužským protějškem je Drahomír, blízcí jsou Drahoslava, Drahoslav a zkrácená Draha nebo Drahuše.

V češtině jméno nikdy nemuselo přicházet odjinud, vyrostlo přímo z domácí zásoby slov. Příbuzné podoby žijí u ostatních Slovanů, od slovenské Drahomíry po jihoslovanskou a východoslovanskou Dragomiru. Právě proto jméno působí jako doma, i když je slyšíme málokdy.

Nejslavnější nositelkou je kněžna Drahomíra ze Stodor, žena knížete Vratislava I. a matka svatého Václava a Boleslava. Přišla z polabského kmene Stodoranů a po smrti muže vládla za nedospělého syna. Legendy jí přisoudily podíl na smrti svaté Ludmily a vylíčily ji jako protivnici nového křesťanského řádu, čímž jméno na dlouho zatížily. Pověst o tom, jak se pod ní na Vyšehradě otevřela země, patří k nejznámějším pražským vyprávěním.

Datum 18. července vychází z tradice českého kalendáře, nikoli z památky svaté patronky téhož jména. Slovanská jména se do občanského kalendáře dostávala postupně v 19. a 20. století v době národního obrození, kdy se k domácím jménům obracela pozornost vlastenecky smýšlejících rodin. Na Slovensku se Drahomíra slaví jinde, 19. ledna.

V 19. století jméno získalo nový, romantický zvuk díky obrozenské literatuře a zájmu o dávné české dějiny. Hojněji se dávalo v první polovině 20. století a ještě v 50. a 60. letech, kdy se domácí Drahuška objevovala v každé druhé školní třídě.

Drahomíra dnes patří k jménům, která rodiče volí vědomě a s citem pro tradici. Nezní módně, zní pevně a starobyle, a to je přesně to, co na něm nová generace rodičů znovu nachází. Většina dnešních Drahomír jsou ženy středního a vyššího věku, mezi dětmi se jméno objevuje spíš vzácně a často jako druhé jméno.

V běžném hovoru jméno téměř nikdy nezůstane v plné podobě. Drahuška zní vlídně a domácky, Draha stručně a energicky, Mirka zcela neutrálně. Právě tato pružnost dává jménu prostor od úředního dopisu až po rodinnou oslavu.