Cyril

Základem jména je řecké Kyrillos, odvozené od slova kyrios, tedy „pán, vládce“. Původní významový odstín bývá vykládán jako „patřící Pánu“ nebo prostě „panovník, malý pán“. Stejné řecké slovo znají i ti, kdo nikdy neotevřeli slovník starořečtiny, zaznívá totiž v liturgické prosbě Kyrie eleison.

Do češtiny se jméno dostalo přes církevní latinu a především prostřednictvím cyrilometodějské tradice. Na Velkou Moravu je v 9. století přinesl sám nositel, mnich a učenec, který přijal jméno Cyril krátce před smrtí v Římě. Odtud pochází i pojmenování písma zvaného cyrilice, které jeho žáci vytvořili na základě jeho díla.

Ke stejnému řeckému kořeni patří i jméno Kyriakos, u nás známé v podobě Cyriak, a ženský protějšek Cyrila. Ve slovanském prostředí se prosadila varianta Kirill, běžná v ruštině, zatímco románské jazyky si jméno upravily na Cirillo a Cirilo. Ve francouzštině má podobu Cyrille, v němčině se vedle Cyrill píše také Kyrill.

Svátek 5. července patří v českém kalendáři Cyrilovi a Metodějovi a je zároveň státním svátkem, Dnem slovanských věrozvěstů. Datum nemá souvislost s dnem úmrtí ani jednoho z bratří, vzniklo později jako připomínka jejich příchodu na Velkou Moravu roku 863. V 19. století bylo pro slovanské země potvrzeno papežem a od té doby se drží pevně, zejména díky poutím na Velehrad.

Všeobecný církevní kalendář dnes slaví oba bratry 14. února, tedy v den, kdy Cyril roku 869 v Římě zemřel. Právě tímto datem se řídí polský kalendář s podobou Cyryl. Na Slovensku je 5. července státním svátkem, jméno tam ale vlastní den v kalendáři jmen nemá.

V Čechách a na Moravě se Cyril užíval jen zřídka až do národního obrození, kdy se cyrilometodějská tradice stala symbolem slovanské vzdělanosti a vlastní víry. Jméno tehdy zažilo velký rozmach, zakládaly se cyrilské jednoty pro chrámovou hudbu a Cyrilů se rodilo hodně především na Moravě. Silné zastoupení si udrželo ještě v první polovině 20. století, někdy i v kombinaci s druhým jménem Metoděj.

Cyril působí dnes tradičně a trochu vážně, jako jméno s historií za sebou. Mezi novorozenci je vzácné, mnohem častěji se s ním potkáme u mužů z generace dědů a pradědů. Přesto se občas objeví u rodičů, kteří hledají krátké české jméno se zřetelnou minulostí a nechtějí nic, co se opakuje ve každé školce.

Pomáhá mu i to, že svátek padá do prázdnin a je zároveň dnem volna, takže se na něj nezapomíná. Jméno nese jistou důstojnost, ale domácí Cyrilek nebo Cyrda ji hned změkčí, takže nepůsobí odtažitě ani u malého kluka.