Bohuslav

Jméno patří do velké rodiny slovanských dvouslovných jmen, která spojují dva významové kořeny do jednoho přání či charakteristiky. První část odkazuje k Bohu, druhá ke slávě a oslavování. Nejrozšířenější výklad zní „slavící Boha“, uvádí se ale i opačné čtení „ten, komu Bůh dopřál slávu“. Obě roviny se v takových jménech často prolínají a jednoznačně je rozplést nelze.

Druhá složka -slav je v češtině i v ostatních slovanských jazycích mimořádně plodná. Ze stejného základu vyrostli Miloslav, Vladislav, Jaroslav, Stanislav nebo Boleslav. První část Bohu- sdílí Bohuslav s Bohumilem, Bohumírem a Bohdanem, tedy se jmény, která také vznikla v křesťanském duchovním prostředí nebo jím byla dodatečně přeznačena. Ženským protějškem je Bohuslava.

Do češtiny se jméno nedostalo odjinud, vzniklo přímo na domácí půdě a doloženo je už ve středověkých listinách. Blízkou obdobou je polský Bogusław, u jižních Slovanů se objevuje tvar Bogoslav a v Pomořanech nosila podobu Bogislaw celá knížecí dynastie.

Bohuslav nepatří mezi jména se silným světeckým patronem v římském kalendáři, datum 22. srpna vychází z tradice českého občanského kalendáře, kde se jméno ustálilo. Slovenský kalendář je slaví 17. července, polský Bogusław má svátek 22. března. Rozdíly v datech jsou u slovanských jmen běžné právě proto, že je neváže jediný celoevropsky uctívaný světec.

Ve starší české společnosti mělo jméno dobrý zvuk mezi vzdělanci. Nosil je humanistický básník Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a později jezuita a historik Bohuslav Balbín, díky nimž se Bohuslav spojoval s učeností a knihami. Obrozenci 19. století pak slovanská jména tohoto typu vědomě oživovali jako protiváhu jmen přejatých.

Vrchol obliby zažil Bohuslav v první polovině dvacátého století, kdy znělo důstojně a vlastenecky zároveň. Z té doby pochází také většina jeho dnes nejznámějších nositelů.

Bohuslav dnes patří mezi jména, která nosí spíš starší generace. Působí usedle a trochu venkovsky, zároveň ale vzbuzuje důvěru, protože je spojené s hudbou, knihami a řemeslnou poctivostí. Mladým rodičům se zdá dlouhé a málokdy po něm sáhnou jako po prvním jméně.

Naopak domácká podoba Bohouš žije vlastním životem. Je srdečná, kamarádská a bez nádechu formálnosti, takže mnozí nositelé ji používají celý život a plné jméno vytahují jen na úřadech. Slovanská jména se pomalu vracejí do módy, takže Bohuslav má šanci znovu zaznít jako nezvyklá volba s hlubokým kořenem.